PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ PSA – SMYČKY / 1.2.2021

Poslechněte si článeček v AUDIO verzi

Někdo rád sleduje filmy, někdo zprávy ze světa, já rád sleduji smyčky… A začarované kruhy. Zejména pokud se psem řešíte nějaké nežádoucí chování, smyčky by vás měly zajímat. O to víc, když trénujete pomocí odměn, ať už je to jídlo, hra, pozornost nebo sociální kontakt.

O co vlastně jde? Mám tu jednoduchý příklad. Pes na nás skočí, řekneme sedni, pes si sedne, my odměníme. Co jsme ale odměnili? Sednutí nebo balíček „skočení + sednutí“? Těžko říct, ukáže vám to až další opakování situace. Pokud je průběh chování stejný, pak je jasné, že jste se ocitli ve smyčce a odměňujete celý balíček.

Nejčastěji takové smyčky v praxi vidím v tahání na vodítku. Obvyklá rada zní: „když pes zatáhne, zastavte se a počkejte, až se k vám vrátí“. Funguje? Pes tahá méně a méně? Skvělé, děláte to správně. Nefunguje? Vystupte ze smyčky. Rozejděte se, až se pes třeba uklidní, což vysledujete z jeho signálů, nebo až se pejsek začichá. O tomhle tématu budu podrobně mluvit i na MET konferenci v přednášce o tahání na vodítku.

Smyčky můžete odhalovat v nejrůznějších situacích. Například když pejsek vyběhne po jiném psovi, vrátí se a vy ho odměníte za to, že se už uklidnil. Nebo štěkně, že od vás něco chce, pak si lehne a vy ho po chvíli odměníte právě za klid. V takových chvílích opět sledujte vývoj chování. To je ten úplně nejdůležitější indikátor toho, jestli jste na dobré cestě nebo jste v začarovaném kruhu. Jak z takového kruhu vystoupit?

KAŽDÝ PŘÍPAD JE TROCHU JINÝ, ALE PÁR ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ A TIPŮ MŮŽE PŘIJÍT VHOD.

1) Dobře naučte psa žádoucí chování (např. v klidu v tréninku), kterým se dostane k tomu, co chce. A to tak, aby takové chování bylo pro psa jednoduché a preferované. Postupně u tohoto chování rozvíjejte jednotlivá kritéria (výdrž, rychlost reakce, jak moc se jídlo ve vaší ruce přiblíží zemi v případě jídla apod.).

Příklad: Pes na vás skáče, když máte jídlo. Možná jste doteď odměňovali sednutí nebo jinou aktivitu po tom, co pejsek skočil. Místo toho naučte psa v tréninku různé hry na sebeovládání, ideálně i „bezpovelové“. Tedy že psovi neříkáte žádný povel. Například když vidí jídlo, zůstane v klidu stát nebo se vám podívá do očí. Postupně střídavě zvyšujte dobu, po kterou pes takové klidné chování vydrží dělat. Jídlo zkuste pokládat na zem a třeba i odcházejte od psa, postupně měňte prostředí, aby pes co nejvíce nové chování generalizoval. Když se dostanete do situace, kde pes minule skákal, odměňte ho ještě předtím, než vyskočí. A začněte postupně i v té situaci zvedat kritéria, za jejichž splnění pes dostane odměnu.

2) V daných situacích žádoucí chování odměňujte pouze v případě, že není v „balíčku“ s tím nežádoucím. Neberte prostě správné chování jako samozřejmost. Zejména tam, kde pes v těchto situacích běžně nabízí i to, o co nestojíte. Často si bohužel správného chování všimneme, až nás pes „upozorní“ tím špatným a pak máme tendenci začít odměňovat.

Příklad: Pes jde hezky na vodítku nebo se na vás občas podívá, ale vy ho za to neodměníte. Potom zatáhne a poté přijde za vámi. A v tu chvíli si vzpomenete, že ho máte odměnit.

3) Zkuste odměnit chování, až když pes „vyjde“ ze smyčky. Prostě nabídne jiné chování, než celý balíček do teď obsahoval. Rozbijte smyčku!

Příklad: Pes zatáhne na vodítku, přijde k vám, vy se rozejdete a pes opět běží dopředu tahat. Místo toho se po návratu zhluboka nadechněte, podívejte se po okolí a v klidu počkejte, až se pes začichá nebo se jeho svaly uvolní a bude vypadat znuděně. Až pak se v klidu rozejděte.

4) Zachyťte nežádoucí chování ještě předtím, než se objeví. Chce to jen být trochu víc ve střehu a psa vnímat.

Příklad: Pes k vám běží a vždy na vás vyskočí. Až k vám poběží příště, hoďte na zem hrst pamlsků nebo granulí ještě předtím, než vyskočí. Tím zachytíte chování ještě před skokem a zároveň vytvoříte nové očekávání. Po více opakováních bude pes čekat, že přijdou dobroty na zemi a bude je hledat. Vytvoříte tím tedy chování, které není kompatibilní se skákáním.

5) Zamyslete se nad tím, jestli nežádoucí chování v dané situaci nevyvoláváte odměňováním. Když se někdy vyřadí odměna ze hry, pes se uklidní.

Příklad: Pes kňučí v autě. Odměňujete ho jen v okamžiku, když se uklidní. Jenže odměnami zvyšujete v dané situaci očekávání a kňučení vlastně „přiživujete“. Nebo například když na vás pes venku skáče a kouše vás, protože ví, že za chvíli přijdete na palouček, kde mu budete házet míček. V takových chvílích jde obvykle o kombinaci vysokého očekávání a nízké sebekontroly.

6) Celý problém může ležet úplně jinde a zaměřováním se na správné chování jej přehlížíme.

Příklad: Pes v autě kňučí. Možná je ale psovi v autě špatně, možná potřebuje začít nácvik jízdy v autě od začátku, od nastupování, přes zvuk motoru, popojíždění o metr nebo dva, možná má strach ze samoty, když je v zadní části auta sám a vy jste vpředu apod.

Pověra vs. smyčka

Někoho z vás možná napadne, jestli se tu vlastně nebavíme o tzv. pověře. Osobně mezi pověrou a zacyklením ve smyčce cítím rozdíl. Pověra je pro mě chování, kterému pes věří, ale přitom je k dosáhnutí odměny úplně zbytečné. Člověk to ví, ale pes ne. Příklad: Pes má couvat, ale štěkne u toho. Takové chování často vychází z toho, že jste jej na začátku nechtěně odměnili. Pes uvěřil, že je potřebné k úspěšnému dokončení cvičení. U smyčky je to většinou ten, kdo něco špatně pochopil nebo něco přehlédl, člověk. A pes to využil ve svůj prospěch. Pes zkrátka opakovaně zjistil, že musí udělat nežádoucí chování, aby se k něčemu dostal.

Přeji vám tedy, ať se vám smyčky úspěšně vyhýbají a když už na nějakou narazíte, pořádně s ní zatočte.

ZPĚT NA BLOG